» Šetření financí
V případě dětských bot je tento způsob, jak pomoci rodinnému rozpočtu velmi nevhodný pro zdravý dítěte. Protože například špatný přítlak na nohu dítěte může vyvolat deformaci, jelikož kosti jsou chrupavčité. Navíc nekvalitní a použitý materiál může vést k problémům z pokožkou. Co se týče bot z druhé ruky, ani zde není doporučováno jejich používání a ji kdyby byli od prestižní značky, protože neplní funkci dostatečné opory (opotřebované opatky a podešve) při aktivním a běžném pohybu. Nejlepší volbou je nešetřit a neriskovat se zdravým dítěte, což se vám pak může nemile vrátit v podobě dlouhých návštěv u ortopeda.

» Mačkání palce
Myslet si, že pro určení správné velikosti dětské obuvi stačí nahmatat, kde je v botě palec, je mýtus. Nejlepší je nohu změřit a poradit se přímo s prodejcem.
» Bota musí být krásná
Nemusí a často z nás se podle toho řídí. Jenže estetický dojem nemusí být ten pravý a může být katastrofou pro vaše dítě. Problémy se mohou dostavit až v dospělém věku (vybočené malíky, ploché nohy, kladívkové prsty a vbočené palce). Dbejte tedy hlavně na rady odborníků a dnes je navíc možné najít u bot obojí, tedy krásu a bezpečnost.
» Srovnání boty a nohy
Nová bota musí být dostatečně prostorná, jak na délku, tak i na šířku. Při měření obou nohou musí dítě stát. S vnitřní délkou obuvi je nutností porovnat se změřenou délkou nohy, protože výrobci obuvi mají rozdílná číslování. Nejlepší je šněrování na tkaničky a kulatá špička. Boty se šňůrkami lépe fixují nohu a jsou tedy variabilnější.

» Neznalost velikosti chodidla dítěte

Růst nohy by se měl pravidelně kontrolovat a měřit. Doporučení ortopedů mnoho rodičů nedodržuje či zapomíná. Přitom noha dítěte roste 15 až 18 mm za rok a u těch starších od 8 do 12 mm. Boty, které jsou těsné, se mohou stát časem zdravotním rizikem.